Po OHNOTHIMAGENovém povzbuzení, že konečně Ringo vydal album podobné mému oblíbenému Ringo 4th (a vůbec podobné
té krásné parády z let 1976-83 (resp.87), kdy Ringo vydával pro mě skvělá alba (on je vydával ostatně ve všech obdobích, ale, v tomto období byla výjimečná) jsem se odhodlal k osobnímu popisu alba a pocitu z něj.
Fill in the blanks je odpichová rockovka, vynikající na úvod, i když úvodní
písně měl Ringo vždy vynikající, tahle oproti těm minulým je trochu horší.
Peace Dream je nádherná s ozvěnou, moc hezká. The other side of Liverpool je trochu v temném
hábitu. Asi nejhorší píseň od začátku. Neustále opakování the other side of Liverpool
a k tomu nějaká holka to tam po něm opakuje. Kdyby byla trochu temnější jako písně
na Old Wave tak by snad byla lepší.
Walk with you
připomíná Walk in the Park with Eloise, moc hezký duet Paula a Ringa,
vždy jsem chtěl, aby nazpívali duet, bylo už načase. A časem jistě bude doceněna.
Time je o trochu horší než Peace Dream, ale rozdíl není moc znát. Opět ozvěna, ale přidá
se veselá atmosféra (že by nějaká kompenzace za Hard Times z doby minulé ?).
Bicí tady šlapou skvěle).
Everyone Wins je jen malá předělávka B strany Don´t go where the road don´t go.
Osobně se mi líbí ta původní singlová verze, na druhou stranu je konečně na řadovém
albu, přál jsem si, aby byla vydaná takhle na albu a mé přání se splnilo, protože ta píseň je fakt pěkná.
Mystery of the night
je nádherná, Ringovo zamýšlení se zde povedlo. Zpěv nádhera, melodie též.
Can´t do it wrong je takový pokus o rychlé blues, tedy
opět se svěží náladou. Píseň v zásadě nepřináší nic nového, rytmy se opakují
a blues by měl být pomalý (před chvilkou jsem doposlouchal dobré Claptonovo Backless, máte ji taky někdo ?)
Prostě nic neříkající.
Y not je konečně něco co silně připomíná 4th, DÍKY BOHU DÍKY BOHU DÍKY BOHU, dočkal jsem se oprávněné
poznámky OHNOTHIMAGENA. Píseň se mi líbí, je to takovej zvláštní rockový blues trochu rychlejší.
Předchozí písně, které nebyly moc povedené (ne kvůli tomu, že by se snažili být tak
neúspěšné jako 4th, ale byly prostě jen ne moc povedené, ale když už tak by pořádně měli znít
jako 4th a u Y not se to povedlo. Radím Y not poslouchat neustále dokola.
Who´s Your Daddy je hezká rocková píseň na konci. Poslední dobou byly Ringovy písně na konci alb
něčím zvláštní, tady je to hezký duet (asi nejméně zvláštní konec).
Závěr: Není to úplně povedené album a to i když to srovnám s 4th, ale konečně se Ringo vrátil do toho
stylu (hlavně u Y not, u ostatních to není tak zřejmé či vůbec se od 4th liší). Takže tomuhle návratu
já tleskám. Ale na druhou stranu najdeme zde velmi dobré skladby i pro ty, kterým se nezdá styl 4th.
Celkově vyznívá album průměrně. Ringo zřejmě i při zkoušení nových stylů se tak nějak stále vrací do svého osvědčeného stylu.
