Yoko Ono

[OHNOTHIMAGEN]

Vydavatel (Secretly Canadian) na svém webu uvádí, že v roce 2017. Je teprve květen, Parku.

[Jan K.]

https://www.novinky.cz/kultura/440926-j ... ravka.html Že na to přišli až teď…

[Park]

Je to už i na zdejších novinkách. Tak jen připomenu, že se v červenci 2017 mají znovu vydat další 3 alba Yoko Ono na CD. Jsou to Fly, Approximately Infinite Universe, Feeling The Space. Už se těším na bonusy. Jen nemám zrovna radost z toho, že ty alba se mají vydat současně, raději bych uvítal, kdyby se to vydávání lépe naplánovalo, třeba každý měsíc nebo dva měsíce jedno album, ale to už je jen věc názoru.

[Park]

Nedalo mi to a alba Yoko co nyní vycházejí v reedicích jsem zakoupil, asi i pro to, aby je nedostal někdo jiný, neboť se k nám do ČR dostaly po jednom kuse. Dvě alba sice už mají své další potenciální zákazníky, ale album Feeling the Space dosud nebylo nahrazeno novým kusem po té co jsem ho vykoupil (takže teď mohu klidně říct, že jsem jediným občanem ČR, který má toto CD v originálu). Rád bych se s vámi o zážitek z poslechu těchto desek podělil, ale nehodlám to psát detailně, to už by byla kniha a já rozhodně nechci být průkopníkem v ČR a napsat o této dámě a její diskografii jako první nějakou ucelenou knihu. Ještě jsem shlédl Yoko experimentální filmy např. Two Virgins, Smile, Four-Bootom, Erection, Fly, Making of Fly, Rape, Freedom. Úmyslně jsou zde napsaná pouze ta co vydala jako sólová umělkyně, ne společná alba s Johnem. Ještě dodám, že se jedná jen o alba co vyšla dosud v reedici (takže všechna ze 70. let) a věřím, že se dočkáme i remasteru alb Season of Glass,It´s Alright, Starpeace a skladeb No No No, It Happened, Hell in Paradise, Hiroshima Sky Is Beautiful Blue a zajímavé provedení Give Peace a Chance v moderní úpravě Yoko. Nyní můj popis jejích prvních alb (přeji pěkné čtení, třeba si nějakou skladbu pustíte) :

Yoko Ono – Plastic Ono Band (ve spolupráci s Johnem,Klaus Voormannem, Ringem)

Původní vydání r.1970

Fotky v bookeltu (obal je převzat z Johnova Plastic Ono Band, zadní obálka malá yoko, uvnitř rozkládacího obalu je fotka Yoko a černošské kapely, v bookletu fotky které se objevily již na CD remasteru John Lennon-Plastic Ono Band, dále fotky Johna a Yoko na střeše, obrázky singlů-Cold Turkey, Don´t Worry Kyoko, Why/Mother, Power to the People/ Open Your Box, Instant Karma/Who Has Seen the Wind?).

Why-dominantní kytara, Yoko vyje, Why Not- poněkud pomalejší s kráčející basou a bicíma, Essential Morning I Bused An Empty Baby Carriage All Over The City-o této skladbě se traduje, že kromě Johna a Ringa se nahrávání účastnil i George, divoké bicí, vokál Yoko v ozvěně, zvuk ptáků, AOS- zní dost Japonsky, též použito blíže nespicifického japonského instrumentu a píšťaly, Touch Me- zní hlasitě, ale uprostřed písně je spíše ticho, Paper Shoes-zvuky vlaku, Yoko zpívá ve snaze napodobit tento zvuk vlaku, Bonusové skladby : Open Your Box- jedna z nejznámějších skladeb Yoko (vyšla na B-straně singlu Instant Karma), má kontroverzní text, který pak vedl k opravené verzi s vhodnějším textem pod jiným názvem (viz dále), Yoko křičí, John hraje slušně na kytaru, Ringovo bicí oživuje skladbu, nahráno v Trident Studios, Something More Abstract – název hovoří za vše, 1-minutová skladba, Why (Extended version)- nejdřív John něco říká do studiové režijní místnosti, pak krátké ladění Johnovy elektrické kytary a přidá se Ringovo bicí, pak nahrávka dobře šlape dokud ji John uprostřed nezastaví, Yokoin zpěv tu skoro není, The Sounth Wind- více než 16-ti minutová skladba pořízená na ¼ kazetovou pásku, Yoko křičí a John ji doprovází na akustickou kytaru


Yoko Ono – Fly (ve spolupráci s Johnem, Klausem Voormannem, Jim Keltnerem a v jedné skladbě s Ringem a Ericem Claptonem)

Původní vydání r. 1971, dvojalbum

Fotky v bookletu (na obálce je roztrhlá fotka obličeje Yoko, uvnitř rozkládacího obalu je několik muzikantů vč. Ringa s houslemi!, na zadní straně je ženská bota, v bookletu jsou fotky Johna a Yoko z r. 1971v Tittenhurst parku-Ascotu a New York City- s těmi doktorskými sluchátky a chodníkem, fotky z filmu Fly-nahá žena po které leze moucha)

Disc 1
Midsummer New York- normální rocková skladba, vystoupila s ní v TV, Mindtrain-patří mezi známější skladby, trvá víc než 16 minut, není tak rocková jako předchozí song, ale není ani ve stylu experimentálních skladeb Yoko, Mind Holes- akustická kytara, Yoko se snaží o vytí, Don´t Worry Kyoko- nejznámější song Yoko Ono, Ringo se dobře rozjel na bicí a i Eric Clapton se docela snaží, oproti singlové verzi (na singlu Cold Turkey) je tato skladba v 5-ti minutové verzi, Mrs. Lennon-tentokrát Yoko zpívá normálně, poprvé v doprovodu klavíru na který hraje John, trochu posmutnělá, ale pěkná skladba, Hirake- vlastně je to Open Your Box jen s cenzurou prošlým textem, Toilot Piece/Unknown-název hovoří za vše,30 sekundová ,,skladba“, O Wind (Body Is the Scar oF Your Mind)- jakoby indiánské obřadní rytmy a Yoko jako šamanem

Disc 2
Airmale- tato 10-ti minutová skladba se proslavila jako soundtrack k filmu Johna a Yoko Erection (film o stavbě hotelu, kameru držel ten co nafotil obal LP Beatles – Abbey Road), Don´t Count the Waves- zní jako kdyby se otvíraly sirky, You-zní jakoby Yoko utikala, Fly- titulní song, ke kterému natočila tématický film jak po nahé ženě leze moucha, zvuková stopa znázorňuje Yoko snažící se o zvuk mouchy, kdo vydrží poslouchat tuto 22 minutovou záležitost má můj obdiv, Telephone Piece- název hovoří za vše-30 sekund, Bonus Tracks : Beetwen the Takes- nahráno s Johnem , Klausem a Ringem v r.1970, Yoko vřeští, Will Touch Me : Yoko- zpívá nejdřív refrén a pak normální text, John hraje na akustickou kytaru, nahráno na kazetu v r.1971, The Path- Yoko oddychuje v Ascotu v r.1970, Head Play (Medley : You/Airmale/Fly)- tento dvou a půl minutový song je jak název napovídá zkrácený mix 3 písní z alba Fly,poprvé uveřejněno v r.1992


Yoko Ono- Approximately Infinite Universe (ve spolupráci s Johnem hrajícím na kytaru pod pseudonymem John Nohnn)

Dvojalbum z r. 1973

Obálka- barevná tvář Yoko z profilu, uvnitř bookletu John a Yoko na procházce u pobřeží New Yorku v r.1973, na zadní straně tentýž motiv, jen jsou zády k fotoaparátu, v bookletu čb. fotka Yoko se sluchátky u mikrofonu, dlouhé průvodní slovo o feminalizaci z magazínu z r.1972, obálky singlů Run Run/Men Men Men(tyto písně nejsou v tomto albu, jsou v dalším albu), velký billboardový plakát obálky alba, fotka Johna , Yoko a Micka Jaggera (který snad se zúčastnil nahrávání, ale jeho příspěvek pokud vůbec byl, tak byl smazán), oproti předchozí reedici od fy Rykodisk v r.1997 v tomto vydání chybí jedna bonusová píseň.

Disc 1
Yang Yang- dobře šlapající skladba kde Yoko má dvojvokál, Death of Samantha-pomalejší skladba, kde Yoko spíše vypráví než zpívá, zdůrazněna jazzová sekce, I Want My Love to Rest Tonight-klavír, bicí, klidný zpěv Yoko, jedna z nejlepších skladeb od ní, What Did I Do ! –saxofón, Yoko trochu rapuje, Have You Seen a Horizon Lately- klidná skladba se saxofonem, něco mezi tangem a country, Approximately Infinite Universe- titulní skladba, silný orchestr, docela fajn skladba, zpěv Yoko vynikající, Peter the Dealer – zajímavá skladba už svým názvem, takovýto typ songu o vyprávění konkrétních lidech by se spíše hodil na Sometimes In New York City, saxofon spíše skladbu kazí, Song for John-slavná skladba, určená pro Johna, dobrý klavír, Catman (The Rosies Are Coming)- ať Yoko odpustí, ale skladba je vlastně jen zpívání názvu, doprovodné instrumenty působí všelijak jen ne přesvědčivě,, My Name is Roses“ ,, Coochy Coochy Coo“, What a Bastard the World Is – hodně pesimistická skladba s piánem, vokál Yoko je nestálý, skladba vás osloví, že by skladba o dočasném rozchodu Johna a Yoko? , Waiting For the Sunrise- Yoko de facto opakuje stále název s malými textovými vsuvkami, píšťala

Disc 2
I Felt Like Smashing My Face in A Clear Glass Window- rocková věc, Winter Song- pomalejší song s hlavním klavírem, Kite Song- rocková věc ve středním tempu, What a Mess- zní jak dětské říkadlo, Shiranakatta (I Didn´t Know)- zní dost japonsky s minimem instrumentů, Air Talk- téměř taneční skladba, Yoko zpívá velmi uvolněně, dobrý song, závěrečný saxofon je jaksi navíc, I Have a Woman Inside My Soudl- jedna z těch pomalejších věcí, raritní doprovodný zpěv co zpívá s Yoko, Move on Fast- rychlá věc, dobrá, sólo na el. varhany, Now Or Never- taková vyprávěčská píseň oslovující americký lid, lehce folkórní věc s akustickými instrumenty, Is Winter Here To Stay ? – typický song Yoko a lá 1969, Looking over From My Hotel Window – Yoko hraje na klavír a zpívá, oba úkony zvládla velmi dobře, Bonus: Dogtown-tato skladba zde v demoverzi, kde Yoko zpívá a John hraje na akustickou kytaru se objevila ve studiové verzi na LP Season of Glass v r.1981 (poslední hudební spolupráce Phila Spectora v souvislosti s Beatles) , Další bonusový song She Gets Down On Her Knees (acoustic demo) byl vynechán

Yoko Ono- Feeling The Space (ve spolupráci s Johnem na kytaru pod pseudonymem John O´Cean)

Obálka- Yoko na velbloudech v Egyptě, s pyramidou a sfingou s tváří Yoko, uvnitř rozkládacího obalu čb. fotka Yoko, obálka bookletu tatáž fotka jen v barvě, fotka Yoko a skupiny vč. Jima Keltnera, ale ne s Johnem, vlajka Nutopie, fotka Yoko při živém koncertu někdy z let 1973/1974

Vyšlo jako jednoalbum v r.1974, přes velké množství bonusových skladeb i nyní vychází na 1 CD

Growing Pian- klidná skladba, Yellow Girl (Stand by For Life) barová píseň s piánem, basou a jemné bicí, Coffing Car- taková těžká skladba, kterou v bonusech ještě jednou uslyšíme (živě), Woman of Salem-indiánský tom-tom, Yoko obstarhá nejen hlavní a le i doprovodný zpěv, Run Run Run-vyšla na singlu (obálka v předchozím albu), patří mezi známější , John hraje dobře, el. piano klidné skladby, doprovodný zpěv, If Only- záležitost s foukací harmonikou, A Thousand Time Yes- taková pospíchavá sladba, Yoko střídá Yes a No, Staight Talk-konečně slušná skladba, saxofónová sekce má slušný nástup, Angry Young Woman- oproti názevu je tato skladba až příliš klidná, She Hits Back –každý nástroj jde svou cestou, Woman Power- el. kytara, Yoko zpívá hlavně název písně, trochu připomíná Power to the People, Men Men Men -(vyšla na B straně singlu Run Run Run, obálka v předchozím albu), skoro jako dětská říkanka, John opět pozvedne svou účastí píseň, Bonus Tracks: I Learned to Stutter /Coffin Car (live)- Yoko promluví k živému publiku a pak zazpívá Coffin Car, John hraje na kytaru, asi jejich poslední společné vystoupení (r.1973), nahráno na 1/4 kazetu, Potbelly Rocker- el. kytara je dominantním nástrojem v této nevýrazné skladbě, It´s Been Very Hard- piano, basa, Yokin skřek (název mi připomíná začátek textu skladby Hard Times Are Over z LP Double Fantasy 1980), Warrior Woman- saxofón, piáno a Yoko umí válcovat, slušný song, Left Turn´s The Right Turn- bicí se snaží o rytmus, ale sama Yoko neví jakým směrem skladbu ubírat, Mildred, Mildred- piano, pomalejší, docela pěkný zpěv Yoko, Mildred Mildred (demo) – John hraje na akustickou kytaru a na začátku promluví, pak Yoko zpívá svůj text,toto demo je mnohem uvolněnější než předchozí studiové provedení

[verjan2]

Jediný občan ČR, jo? A to si jako myslíš, že si to nikdo jiný nemůže koupit třeba přes net? Ach jo..

[OHNOTHIMAGEN]

Já mám třeba původní reedice od RykoDisc z 90. let.

[Park]

Jo, já ty alba Yoko od Rykodisc zmeškal a pak dlouhá léta ty alba nebyla na trhu. Protože v první vlně se dostaly nové remastery k nám jen po jednom kuse, nechtěl jsem je zmeškat i nyní. Teď se situace zlepšila a všechna alba Yoko ( o kterých jsem psal) jsou už doplněná pro trh i v ČR, takže šanci mají i ostatní. Net. Já na netu nekupuju, pokud někdo ano taky dobře. Tak přeji verjanovi2 na netu šťastný lov a ať v síti zachytí hodně alb Yoko

[verjan2]

Jo, já ty alba Yoko od Rykodisc zmeškal a pak dlouhá léta ty alba nebyla na trhu. Protože v první vlně se dostaly nové remastery k nám jen po jednom kuse, nechtěl jsem je zmeškat i nyní. Teď se situace zlepšila a všechna alba Yoko ( o kterých jsem psal) jsou už doplněná pro trh i v ČR, takže šanci mají i ostatní. Net. Já na netu nekupuju, pokud někdo ano taky dobře. Tak přeji verjanovi2 na netu šťastný lov a ať v síti zachytí hodně alb Yoko

Ano, v síti se toho dá od Yoko a RykoDiscu ulovit hodně (Discogs, eBay...).

[OHNOTHIMAGEN]

Dnes slaví krásných 85 let! Všechno nejlepší!

[Park]

Yoko Ono vydala po mnoha letech své nové album. Stalo se tak již v říjnu 2018, ale kvůli reedici alba a filmu Imagine se nějak zpráva o novém albu Yoko vytratila jak z magazínů veřejných tak odborných. Album Yoko se jmenuje Warzone. Začíná zvuky výstřelů a vytí psů. Yoko v těch skladbách ani tak moc nezpívá jako spíš přikazuje či vypráví. Hodně se mi líbí 2. track alba (Hell in Paradise). Ve svém věku zpívá docela obstojně. Hodně lidí se těšila zda-li Yoko zkusí zazpívat Imagine. A nyní se jejich sen splnil a máme tedy představu jak píseň Imagine zní jak od Johna tak od Yoko (Yoko je de facto spoluautorkou písně). Píseň Imagine album Warzone téměř uzavírá. A jak se mi líbí její verze? Zajímavá osamocený a temný hlas Yoko je hodně útržkovitý jakoby na jedno nadechnutí za zvuků kostelních varhan ! Po poslechu Yoko mohu jen konstatovat, že nikomu se nepodařilo zazpívat tak jak ji skvěle zvládl John. A proto oceňuji Paulovo předsevzetí, že Imagine nikdy nezazpívá. Album Warzone má ještě jednu bonusovou skladbu a to Midsummer New York (alternate version) určené pro vydání v Japonsku. Skvělý rock´n roll a jak říkám zpěv Yoko i přes vysoký věk je obdivuhodný.

[verjan2]

Tvorba (ano, je to tvorba) Yoko Ono je určená pouze masochistům. Stejně, jako masochisticky vyznívá reedice Svatebního alba s "důkladným" remasterem.

[OHNOTHIMAGEN]

Já to Wedding Album už mám a zní to skvěle.
Warzone taky není špatná.

[verjan2]

JAk říkám, je to pro masochisty. A nemyslím to ve zlém

[Park]

Něco veselého : Po delším čase jsem si pustil Wedding Album (CD vydání z r.1997 s 3 bonus tracks od Yoko). V druhém tracku (Amsterdam) krátce po 9. minutě Lennon zmiňuje Československo. Určitě to není jediná Lennonova zmínka o naší zemi, ale jako jediná vyšla na oficiální desce. Na konci tracku je také jedinečné provedení skladby Good Night v podání samotného autora Johna, můžeme tedy porovnat s verzí zpívanou Ringem.

[OHNOTHIMAGEN]

Už minulý týden bylo oznámeno, že Yoko ze zdravotních důvodů předává veškerou péči o obchodní záležitosti své rodiny i správu Johnovy pozůstalosti do Seanových rukou.
Sean se tak stal (spolu)ředitelem osmi společností včetně Apple Corps.

Yoko na tom není asi moc dobře, naposledy byla na veřejnosti spatřena loni v lednu na kolečkovém křesle.
U příležitosti znovurozsvícení Imagine Peace Tower na Islandu se letos 6. října ukázala na Twitteru, kde svůj tweet asi četla ze čtecího zařízení.
Má už svůj věk.
Rozhodnutí je to z mého pohledu rozumné, a je dobře, když si dokáže svůj stav uvědomit a přiznat.

[OHNOTHIMAGEN]

Yoko dnes slaví 89. narozeniny. Tak hlavně to zdraví!

[OHNOTHIMAGEN]

Včera zemřel ve věku 89 let TOŠI IČIJANAGI, japonský avantgardní skladatel a klavírista, v letech 1956-1962 první manžel Yoko Ono.

[OHNOTHIMAGEN]

Yoko je dnes devadesát let.
Zasaďme strom přání.

Já jí přeju tu zásadní věc: zdraví.

[Vicino]

Úctyhodné. Tak všechno nejlepší. Mimochodem - co vůbec Yoko dělá? Nějak jsem o ní dlouho neslyšel.