TOM PETTY

[OHNOTHIMAGEN]

Tom Petty by dnes oslavil své 70. narozeniny.

Vzpomínky na něj či připomínky jeho tvorby se zde nacházejí rozesety ve fóru u Wilburys a podobně.
Před pár dny vyšla rozšířená verze jeho nádherné desky Wildflowers z roku 1994.

Upřímně nemám problém si pustit žádnou Tomovu desku, ať už vyšla jen pod jeho jménem, nebo pod společnou hlavičkou s Heartbreakers.
Možná mi trošku nesedí Let Me Up (I've Had Enough), ale to spíš kvůli zvuku.
Jinak jeho alba, a to zejména ta první a pak všechna po roce 1989, žeru i s chlupama.

Zopakuju to, co už jsem psal několikrát - považuju za neomluvitelný hřích tuzemských promotérů, že sem Pettyho nedokázali dopravit.
Koncerty byly nezbytnou součástí Tomovy kariéry - a on na to taky nakonec dojel.

[OHNOTHIMAGEN]

Live at the Fillmore 1997.
Od 10. ledna do 7. února 1997 byl Tom s Heartbreakers nakýblovaný v sanfranciském Fillmore Auditorium a odehráli celkem dvacet koncertů.
Již před lety spatřil světlo světa zdařilý třídiskový bootleg přinášející to nejlepší z únorových show.
Kapela tam tehdy opravdu hrála snad všechno, na co si vzpomněla, včetně opravdu zajímavých coververzí, a uvítala i zajímavé hosty (Carl Perkins, Roger McGuinn, John Lee Hooker).

Včera vyšel ještě trochu rozšířenější a především oficiální box s tím nejlepším z posledního ledna a únorových termínů.
(Šest písní, které jsou v tomto boxu, se už objevilo v nádherné The Live Anthology z roku 2009.)

Každopádně: Tom Petty a Heartbreakers v plné síle a s energií na rozdávání.

[Barleycorn]

Moc pěkně se to poslouchá, ale místy mám pocit, že tomu lehce padá řetěz. Heartbreakers Beach Party třeba. Asi to je pro "hardcore fans". Ostatně i Tom tam podotýká něco o tom, jestli si ještě vzpomene na text. Některá aranžmá by seděla spíše ke komornímu unplugged představení, ale taková American Girl si přímo říká o nakopnutí a "cval ozlomkrky". Nekoná se. Tom k tomu na pozdějších albech měl sklony, třeba The Last DJ je takové skoro celé.
Překvapilo mě, že
a) nebyla zařazena žádná vzpomínka na Traveling Willburys.
b) coververze jsou na živácích zajímavé skoro vždycky, ale proč Tom a spol. ignorovali řadu svých největších hitů, je mi záhadou. Chybí třeba moje oblíbená Refugee.
c) pročpak na CD či LP není část s Carlem Perkinsem? Hrály se Honey Don't, Matchbox, Blue Suede Shoes a Restless. Že by nějaké vydavatelské spory?
Ale jinak je to vskutku příjemné, vzpomínka na The Byrds, bluesová vložka s J. L. Hookerem, jo to já můžu.

[OHNOTHIMAGEN]

Vidíš, s Refugee máš pravdu. Oni ji totiž nezahráli ani na jednom koncertě z těch dvaceti. Zvláštní. Ale stejně tak vynechali Learning to Fly, You Got Lucky, Breakdown, Don't Do Me Like That, Here Comes My Girl, The Waiting, Don't Come Around Here No More, Into the Great Wide Open... holt nechtěli fungovat jako greatest hits jukebox a zařadili jich jen pár.